Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krajská výstava Hradec Králové 2.6. 2007

25. 7. 2007

Na domácí Krajskou výstavu, která se tentokrát konala v areálu všesportovního stadionu, jsem přihlásila pejsky oba. Rexe do třídy veteránů a Cherr do mezitřídy. Moje noční můra z toho, že kruhy špiců a šeltií budou od sebe přes celé výstaviště se naštěstí nenaplnila. Hned při přejímce jsem s radostí zjistila, že se obě plemena posuzují v jednom kruhu. Takže hurá, nepřijdu o pokec ani se špiclaři ani se šeltičkáři. Drobnou vadou na kráse bylo to, že oproti mým předpokladům nebyl kruh pod střechou stadionu, ale na přilehlém travnatém hřišti. S touto variantou jsem totiž nepočítala a manžela s autem jsem poslala domů. Pro jistotu jsme zaujali místo pod košatým stromem a já doufala, že pršet nebude.

První přišla na řadu Cherry. V kruhu na ní čekala jedna zlatá konkurentka a já dopředu věděla, že šancí máme minimum. Cherr se totiž rozhodla, že kožichy se už přece nenosí. Prý kdo to kdy viděl, soutěž krásy v kožichu. Ona přece nemá co skrývat. Takže kožíšek odložila a oproti své konkurentce opravdu vypadala jako chudá příbuzná. Dílo skázy pak dokonala sama paní rozhodčí, která přistoupila k Cherr stojící na zemi a na uvítanou jí sáhla zezhora na hlavu. To je věc, kterou má Cherr ráda od málokoho. Cherr se zatvářila stylem „ sundejte ze mě tu ženskou“ „ ať na mě proboha nešahá“ a bylo. Druhé místo bylo naše. Upřímně řečeno, Cherr prostě výstavy nemusí, takže se raději budeme držet toho, co opravdu miluje a co jí jde – agility. Tam je totiž jak vyměněná a z šeltie netýkavky se stává šeltie dotěrná, která leze cizím lidem až na klín. Však jme si taky hned po našem vystoupení v kruhu běžely spravit chuť na předváděčku agility, která se konala v rámci doprovodného programu. To co Cherr předváděla, když viděla překážky se opravdu nedá popsat – byla jak utržená ze řetězu. Prý konečně zábava.

Rex si musel na své předvedení ještě chvíli počkat. Mezi tím se nad výstaviště přihnal mrak a spustil se déšť, který postupně přešel v průtrž mračen. „Náš“ strom odolával dost dlouho, ale nakonec neodolal. Rex byl zhnusen. Ačkoliv si seděl jako paša na křesílku pod deštníkem, zatím co my jsme mokli, tvářil se, jako by jsme mu činili kdo ví jaké příkoří.

Obrazek

Za fotku nazvanou Hnus děkujeme Veronice Feiglové

            Déšť bohužel hodně ovlivnil posuzování špiců. Skorá žádný z nich se nemohl předvést v pohybu a posuzování se tedy odehrávalo v relativním suchu od stanem. Ale déšť stejně všechny diváky zahnal pod ctřechy tribun. I Rex byl posouzen převážně na stole a paní rozhodčí se moc líbil. Získal známku výborný 1 a vítěz třídy. Nakonec déšť přestal, takže čekání na závěrečné soutěže už bylo vcelku příjemnou záležitosti.